ZLATÁ RUKA.

Jaroslav Vrchlický

ZLATÁ RUKA.
Z moravské vrátil se výpravy Želislav Belina, šat jeho celý byl krvavý a zbraň tříšť jediná. Co horší, nechal tam pravici. Tu zvěst jak slyšel král, v odměnu zlatem zářící mu ruku dělat dal. A v třesku kotlů, vřesku trub přivítal vítěze, ten přišel mračný jak z lovu sup, plál celý v železe Aa ruky pahýl pyšně nes’ a hlavy nesklonil, když davu jásot zněl a ples když číší zazvonil. A když mu ruku podali na skvostném polštáři, skráň nesklonil, leč ku králi děl, úsměv na tváři: 99 „Já vyhrál bitev čtyřicet, Psí pole o tom ví, jak před bouří jde blesku let, přede mnou vítězství! Dík za dar tvůj i oslavu, v tom vskutku králem jseš, což kdybych byl přišel o hlavu, dal bys mi zlatou též?“ 100