RŮŽE SAADIHO.

Jaroslav Vrchlický

RŮŽE SAADIHO.
Po dobrých skutcích jsem jak po rose vždy práhnul. Kdys děcku sirotku jsem z nohy trn vytáhnul. Tu v noci ve spánku přede mnou prorok stanul, mne pojal za ruku, nad etherem, jenž planul, ráj ukázal mi, v něm tisíce růží plály, jak lesy tměly se a ve vůni se smály, a ke mně zašeptal: Ó viz tu, boží muži, co z trnu jednoho plá tobě vonných růží! 98