RŮŽE SAADIHO.

Jaroslav Vrchlický

Po dobrých skutcích jsem jak po rose vždy práhnul. Kdys děcku sirotku jsem z nohy trn vytáhnul. Tu v noci ve spánku přede mnou prorok stanul, mne pojal za ruku, nad etherem, jenž planul, ráj ukázal mi, v něm tisíce růží plály, jak lesy tměly se a ve vůni se smály, a ke mně zašeptal: Ó viz tu, boží muži, co z trnu jednoho plá tobě vonných růží!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

češka, vlastenský, božena, libuše, líba, čech, pleť, pěstovat, vlast, děva

139. báseň z celkových 241

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Moje přání. (František Jaromír Rubeš)
  2. Opovržení. (Josef Uhlíř)
  3. 16. Červ v růži. (Jan Petr Jordan)
  4. XLI. Štíhlé jiřinky v zahradě (Vincenc Furch)
  5. Ty, který nebem neseš hvězdy svoje (Jan Evangelista Nečas)
  6. Sbohem růže vonná, růže krásná, (Jan Neruda)
  7. LXVII. Tam kde Sázava své proudy valí, (František Jaroslav Kamenický)
  8. Kořínek. (Rudolf Pokorný)
  9. HLEDÁNÍ (Antonín Sova)
  10. LXXVI. Vážným před slepcem ve chrámě klečí (František Jaroslav Kamenický)