Večer na mrtvém rameni Labe.

Jaroslav Vrchlický

Večer na mrtvém rameni Labe.
Ba byla to mladost, byla to ona, co tenkrát nad labskou tůní mně kynula... Svěží, bílá a vonná s rmenu a balšámu vůní. Snad jsem ji přece zachytit moh’ aspoň za okraje řízy... Ach, nevím, co tomu říká jen hloh, co stříbrný kmen břízy! Jen slyšel jsem, jak v jejím přeletu se všecko zachvělo blaze; hloh pravil: Já byl zas v rozkvěturozkvětu! a bříza: Já v mízy vláze. Jak teprv mohlo býti mně jen, ó v čas jen ji zachytiti! Leč zmizela, zmizela, přelud a sen, ty víš to, nad tůní sítí! 33

Kniha Má vlast (1903)
Autor Jaroslav Vrchlický