Ó bych měl sílu dumy Kollárovy(J5f)
jak orlice jež světem šírým letla(J5f)
a v slávských kmenů zapadlé již rovy(J5f)
svým ostrým skřekem vrhla zážeh světla(J5f)
Žel v rovy jen A přece život nový(J5f)
zas v zemi vypučel již zloba zhnětla(J5f)
a národ malý v divém boje reji(J5f)
si ještě zpívá píseň o naději(J5f)
Tu sílu vdechlo božství v slávské kmeny(J5f)
ať na Visle neb Sprévě nebo Labi(J5f)
že blesky zryty vichrem pokáceny(J5f)
přec odolají proti nim že slabý(J5f)
je každý boj že v popel utajený(J5f)
jich žár jen dřímá k rozletu jejž svábí(J5f)
dech volnosti by rozletěl se světem(J5f)
a přikryl pouště nových činů květem(J5f)
Boj o život je doby naší heslo(J5f)
je nejvíc zkusil Slovan vše mu vzato(J5f)
i písně šperk meč boje plavby veslo(J5f)
vše srdce čím je láskou k vlasti vzňato(J5f)
Však nadarmo Zas k oblakům se vzneslo(J5f)
co nesmrtelné Proto ryzí zlato(J5f)
buď ve koruně Slávů národ malý(J5f)
jejž dlouhé věků tryzně nezdolaly(J5f)
Že lid ten žije zdá se přímo bájí(J5f)
že neurval ten ostrov příval cizí(J5f)
Dva bohatýři kmen ten podpírají(J5f)
plod jeho každý v sýpky Slávy sklízí(J5f)
jich neúmorná snaha kterou plají(J5f)
jich nadšení a lásky plápol ryzí(J5f)
dva bohatýři ducha jarou silou(J5f)
kmen Srbů pěstí Slávy nad mohylou(J5f)
Řeč otců dědictví to přebohaté(J5f)
a zkazky písně báje drahých dědů(J5f)
v prach zašlapané každé zrnko zlaté(J5f)
ti střeží jako včely plástvy medu(J5f)
pak silou slova duše mdlobou jaté(J5f)
zas budí křísí z netečnosti ledu(J5f)
až národ jako sněženky květ vstane(J5f)
z té slavné půdy zryté udupané(J5f)
To naše útěcha a naše pýcha(J5f)
byť neznal svět nás že se k sobě známe(J5f)
že víme všem nám jaro v ňadra dýchá(J5f)
že v srdcích vlastních spásu svoji máme(J5f)
Nechť oráčův pot čeká mnohá lícha(J5f)
přec tato naděje nás neoklame(J5f)
že umlčován tupen v jarmo skován(J5f)
kde jednou stál zas bude státi Slovan(J5f)