Pastel.
Polem sukně pestří se a šátky.
Do vsi venkovanky z mše jdou zpátky.
Mezi osením, hle, cestou dlouhou
klikatou se pestrou vlní prouhou.
V světlou zeleň nach vlčího máku,
chrpy azur k oslnění zraku
směs těch šátků sije roztomile.
Jabloně a hlohu květy bílé
každým dechem vánek na ně schvívá
a nad nimi v modru skřivan zpívá.
[10]