V dubnové pršce.

Jaroslav Vrchlický

Jaro se dotknulo země jen lehce, zima se loučiti nechce; udělá kroků pár, vždycky se vrací, tak že juž myslím si, ti drobní ptáci litují, že se oklamat dali přiletše z dáli. Třeba tu věru prudšího plání, polibků víc a objímání, třeba tu ohně víc v zemské ty žíly, které tak dráhný čas led a sníh kryly, v rudých by květech zářících vzplály jak hvězdy z dáli. Ať se to chumelí, ať se to cuchá, prškou tou vyznívá přec jara tucha, fialka mokrá tím silněji voní, jehnědy zlacené s vrbin se kloní; zdali květ nebo sníh haluze halí, nepoznáš z dáli. Dívko! jíž srdcem vlá tušení jitra, láska-li dotknula tvého se nitra, více jen ohně, více jen plání, nechť k bouřným ňadrům se hlavinka sklání, co je pár slziček, nechť třeba pálí, štěstí jde z dáli!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

207. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pozdě? (Eliška Krásnohorská)
  2. I. Zvuk čarovný se snesl k mému sluchu (František Táborský)
  3. V sněhu. (Xaver Dvořák)
  4. KRÁTKÉ DNI (Viktor Dyk)
  5. IX. Sníh padá, padá, plno je ho v kraji, (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. JEŘABINY. (Jaroslav Haasz)
  7. Nenech se, srdce. (Berta Mühlsteinová)
  8. Živá socha. (Alois Škampa)
  9. M. P. (Bohdan Kaminský)
  10. VYBRANÉ HNÍZDO. (František Kvapil)