I. Zvuk čarovný se snesl k mému sluchu

František Táborský

Zvuk čarovný se snesl k mému sluchu z jar půvabných, jež uprchla tak záhy, jak barva ze květu, když nemá vláhy, jak tažný pták, když tepla schází vzduchu. Teď jiným svět se zjevil mému duchu. Vzal vrásky na čelo, v líc vážné tahy a přísným pohledem cíl hlásá dráhy, kam spěti mám vždy ve zimničném ruchu. A bujná hlava klonívá se k zemi, když zní to kolem ní: „Jen dál, jen dál!“ a vichr prudký láme perutěmi – Z dob blahých píseň zní mi kolem čela, zde v péro zachyt’ jsem ji – sladký žal, vzpomínka dávná zas se rozzvučela.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

784. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  2. Dvě cesty. (Bohdan Kaminský)
  3. Orion. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Tři sloky. (Jaroslav Vrchlický)
  5. ČTYŘI PÍSNĚ. (Otakar Theer)
  6. POD OBLOHOU. (Irma Geisslová)
  7. V PROBUZENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  8. NAD PRÁZDNOU KOLÉBKOU. (Ferdinand Tomek)
  9. Jak žiji... (Bohdan Kaminský)
  10. 4. Den vzešel slunný; v modru oblohy (Josef Kuchař)