Bolesti.

Jaroslav Vrchlický

Bolesti.
Zas hlásíš se, ty starý hoste, jenž neseš poušť a zmar, však v srdce moje, viny prosté, se nezatkne tvůj spár. Dnes jedno vím. Můž’ trpět pouze, kdo vinen v srdci svém – Jdi dále! V žití kalné strouze jsem tvrdým křemenem! Mne jako dříve nepodmaníš – ó hlodej si jen dál! Ba dnes mne ani neporaníš, tys otrok dnes, já král. Král vědomím, že nezasloužil jsem dnes tvůj tupý hrot – Já miloval jen a jen toužil – Nuž, hledej, kam bys bod’! 42