Jen nechtěj!

Jaroslav Vrchlický

Jen nechtěj!
Jen nechtěj, bych kdys ve snu nával u tvého lože stanul něm a mrtvé své ti srdce dával... Víš, co bys zřela v něm? Na každé stránce, v každé žilce jak věrně byl jsem tvým, ve dlouhých letech, v každé chvilce sny, touhou, nadšením! To nechtěj! – Duše tvá by vzplála pak děsným šílenstvím, jak zcela jsi mne zneuznala, kde já byl zcela tvým. 49