Tak to bývá.

Jaroslav Vrchlický

Tak to bývá.
Vždy po dnech štěstí, radosti a klidu zas přijde den, kdy poznáme svou bídu. Ji dvakrát cítíme po době štěstí a ptáme se: Zda možná to vše snésti? A ptáme se: Lze uvěřiti zase, až vrátí se nám blaho v plném jase? Je zříme ve všem, v plání růže rudé, co ono kvítkem sedmikrásy bude, Téžtéž rudé, ale na okrajích pouze, jak zrudlé oko pláčem v marné touze. A možná dost, že nebude ni toho. Snad na osudu chtěli jsme tak mnoho! 59

Kniha Na sedmi strunách (1898)
Autor Jaroslav Vrchlický