Svět.

Jaroslav Vrchlický

Svět.
Svět není to, co víš, a není, nad čím sníš; jen malý segment jeho ty zříš, a přece z něho jej tušíš a chceš k němu výš. Sta duchů bádá, bádá, sta duchů pře se, hádá, sta duchů v tiché práci a v potu, resignaci se snaží vniknout v taje střed – čím je ten svět! A přec jej v sobě máš. Buď lidstva bdělá stráž, buď sýček svého já, jen ztopen v sebe; čím vřeš, čím pláš, jest pro okamžik pouze tvoje nebe, a nechť se oklamáš, to svět je tvůj i nebe! 92