Titán.

Jaroslav Vrchlický

Titán.
Buš lebkou svou, ó Titáne, přikován k hroudě na skálu! Spíš tato jiskrou zaplane než člověk tvému ku žalu. Jen uhlodej se pomalu! Jen viz tu trpasličí změť! Jen viz tu chamraď a ten hnis! Jen viz těch štírů, háďat spleť, a uvaž, čím jsi býval kdys, jak zašlapán dnes ty’s! Svůj jazyk jako břitký hrot si každý brousí o tebe, než tisícerých klepů svod ti všecku sílu vystřebe; Tvůjtvůj skřek zní darmo do nebe! A dal’s všem světlo, dal’s je rád! Teď trpíš proto – proč’s je dal? Tvá čest dnes ohlodaný hnát! Bys o svůj triumf s psy se rval, bij raděj lebkou v skálu dál! 161