KUS PRAKTICKÉ POETIKY.

Jaroslav Vrchlický

To jedno říci ti hodlám na umění zdlouhavé dráze, netančit na provaze, a nikdy nesloužit modlám. Co chce kdo, neptat se ani, jít rovně dál za svým cílem, stát celý za svým dílem přes pokřik slávy i lání. Jen v duši vlastní vždy hledět, co roste tam, plane a pučí, je pravé, svět hlučí, jak pavouk v síti své sedět. Stát třeba se samotářem, ves soucit zamítnout s díkem, být chladným, nevlídníkem, však nebýt na sobě lhářem. Co můžeš, plnou dát hrstí, ničeho nečekat, chtíti, a v sled se spokojiti s mohyly zapadlé prstí.

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

357. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CAUSERIE. (Jaroslav Vrchlický)
  2. CHIMERY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. LXXV. Z paprskové příze hvězd, (Jaroslav Vrchlický)
  4. Tak jako v lásce krásná Meluzína (Adolf Heyduk)
  5. Macocha a její zkoumatelé (Jan Evangelista Nečas)
  6. S večerem. (Jaroslav Vrchlický)
  7. ZA LETNÍHO ODPŮLDNE. (Hugo Kepka)
  8. VŽDY V UŽŠÍ KRUH... (Jaroslav Vrchlický)
  9. BÍLÉ PANÍ. (Adolf Bogner)
  10. Babí léto. (Jaroslav Vrchlický)