CAUSERIE.

Jaroslav Vrchlický

Být duchaplným na povel poetům často ukládá se, ve vlastním dlužno rýti mase a přitom nestřít s duše pel. Jen jako motýl zlehoučka se dotkne květu, tknout se lásky, vše prostě říc a bez otázky to stkát jak nitku pavoučka. Hrubými prsty všednosti tkáň citů ryzí nepošpinit, včas váti chlad a včas tě stínit, vše s gracií a smělostí. A citu démant průhledný do všední zasaditi fráse, za škrabošku vzít její saze, svůj sarkasmu škleb nezvedný. A v tom, co píšu, mysleti na tebe jen, tě zříti všady, a s bolem nevědět si rady a provzdychat své století. Jen v paradoxu může tak mé jméno státi v tvojí knize, stesk trubadura v šaška říze vždy – jak svět chce to, – naopak.

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

95. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. *** (Antonín Klášterský)
  2. Nálada zmrtvělá. (Jiří Karásek)
  3. KUS PRAKTICKÉ POETIKY. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Macocha a její zkoumatelé (Jan Evangelista Nečas)
  5. CHIMERY. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Když Tvou ručku měkkých pavučin (Josef Holý)
  7. XXIV. BALLADA PODZIMNÍ NA MOTIV OCÚNU. (Jaroslav Vrchlický)
  8. S večerem. (Jaroslav Vrchlický)
  9. NOTTURNO. (Louis Křikava)
  10. Tak jako v lásce krásná Meluzína (Adolf Heyduk)