XXIV. BALLADA PODZIMNÍ NA MOTIV OCÚNU.

Jaroslav Vrchlický

Na vlhkých lukách podzimních, kde v sporé trávě mlha šedá, se věnec útlých kvítků zdvih’, jsou jak pleť dívčí jemná, bledá, jíž hoře lásky zaplát nedá. A jak tu tiše, smutně stojí, duch v upomínkách zašlých hledá: Mně zdá se, vzrostly z duše mojí. V květ ptáků nezvoní jim smích, a motýl, švarný neposeda, jim nedvoří se v paprscích; pavouček malý pouze předa nit léta babího k nim sedá. Jen zvadlé listí v šumném roji k nim shání větrů kvil a běda – Mně zdá se, vzrostly z duše mojí. Kde vesna, kde je mládí jich? Za ruku pouze Lítost veda jde pozdní věk a v každý mih s illusí slední roušku zvedá, kraj tmí se, jedna lícha hnědá, tam ocúnky se bledé rojí jak vybledlé sny v hlavě děda – Mně zdá se, vzrostly z duše mojí. Ach, osud málokdy se předá, pár ocúnků se v kytku pojí: toť celá žití abeceda! – Však vím to, vzrostly z duše mojí!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

20. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Astrám. (Alois Škampa)
  2. OUVERTURA. (Emanuel z Čenkova)
  3. KVĚTINY V POKOJI. (Antonín Klášterský)
  4. Snění v lese. (Alois Škampa)
  5. Pod kmenem buku. (Jan Červenka)
  6. I. Zní hvozdem vlhkým toužná píseň táhlá (František Leubner)
  7. RÁNO BYLO vlhké, vyšel jsem do mlhy, podzimek počínal právě. (Stanislav Kostka Neumann)
  8. Rád podzim mám... (Bohuslav Květ)
  9. TO PRCHÁ MLÁDÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. MOUCHA. (Jaroslav Vrchlický)