OUVERTURA.

Emanuel z Čenkova

Jak ptáci dva, když sobě hnízdo staví, směs lístků, pírek, stébel snášejí i mech, tak já teď s tebou, šotku štěbetavý, juž sbírám tretek pestrých poklad pravý, o hnízda výzdobě sním, v lásky snech. Co něhy do všeho duch lásky vloží! Ó, jaký ples a radosť, dychtivosť a shon! Roj cetek, čínských figurek se množí, zde plá i kmitá okras drobné zboží, tu prádla sníh, tam krajky do záclon. Tak v drama žití chystáme se spolu... O lásce bez neshod a sváru, bolu, ty, dívko, blouzníš cudně, čistě, nevinně, v bouř černou jdeš, nad čílkem gloriolu, a ke mně tulíš se tak dětinně.

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

338. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXIV. BALLADA PODZIMNÍ NA MOTIV OCÚNU. (Jaroslav Vrchlický)
  2. VI. Zde „alej vzdechů“! Ruku na kordísku (Jaroslav Vrchlický)
  3. TO PRCHÁ MLÁDÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Pod kmenem buku. (Jan Červenka)
  5. DĚTSKÉ SNY. (Jaroslav Vrchlický)
  6. *** (Antonín Klášterský)
  7. Sonet v říjnu. (Jaroslav Vrchlický)
  8. EPITAF SOBĚ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. MOUCHA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. MEDITACE ZIMNÍ. (Jaroslav Vrchlický)