MEDITACE ZIMNÍ.

Jaroslav Vrchlický

Nechť všecko se ztrácí, květy i ptáci za svojí prací, příroda věčná spěje vždy v dál, co v jara smíchu a v léta pychu, to nyní v tichu děje se v hrudi hvozdů a skal. Dřív život skvělý, tichý teď ztmělý, rozdíl to celý, život však jeden bez konce vře; ten kdo se rodí, ten kdo zde chodí, ten za nímž hodí poslední hrst ve zoufalé hře: Všickni ti spolu v plesu i bolu na jednom stvolu květy jsou, které sfoukne jen čas, zde jen se mihli, slunce svit stihli a pak se zdvihli v hvězdnou říš, v mlhy, v azur a jas! Ať vše se ztrácí, květy i ptáci, ty za svou prací dále spěj klidně, vteřiny host, na věčna hávu při jednom stavu vesmíra slávu spolu tkáš nevěda – měj na tom dost!

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

261. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Do šera mého života... (Bohuslav Květ)
  2. KVĚTINY V POKOJI. (Antonín Klášterský)
  3. Pravý klid. (Beneš Grünwald)
  4. ZAS KVETOU ŠÍPKY. (Antonín Klášterský)
  5. JESEŇ. (Antonín Klášterský)
  6. Astrám. (Alois Škampa)
  7. OUVERTURA. (Emanuel z Čenkova)
  8. TO PRCHÁ MLÁDÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. XXIV. BALLADA PODZIMNÍ NA MOTIV OCÚNU. (Jaroslav Vrchlický)
  10. PODZIMNÍ (Viktor Dyk)