Sonet v říjnu.

Jaroslav Vrchlický

A zase v sborech ptáci odlétají, jak elfů mýto babí léto polem se míhá, zdvihá, na šat, jak jdeš kolem, se chytá, u cest řeřáby již plají. A první mlhy táhnou; z prvu zdají se závoj stříbrný, pak aster stvolem se pletou, houstnou pak, až vidíš s bolem, že jako oblak všecko pokrývají. Se zlatým srdcem kaštan padá k zemi a sychravo juž táhne haluzemi a cítíš náhle, bylo vskutku léto. A první chlad ti celým tělem běží. Jen sosny, ty jsou zelené a svěží a víc než jindy právě v chvíli této.

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

14. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V jeseni. (Vojtěch Pakosta)
  2. Pod kmenem buku. (Jan Červenka)
  3. Babí léto. (Jaroslav Vrchlický)
  4. VI. Zde „alej vzdechů“! Ruku na kordísku (Jaroslav Vrchlický)
  5. Babí léto. (Josef Václav Sládek)
  6. KOČIČKY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. KVÍTÍ U CESTY (Jaroslav Vrchlický)
  8. Idylla. (Alois Škampa)
  9. Vlaštovička. (Adolf Heyduk)
  10. Kdys v dumách... (Růžena Jesenská)