Idylla.

Alois Škampa

Hle s větví padá samé zlato a habrů vůkol kořeny, kam křídlo jich ven rozepjato, sní cele pod ním vnořeny! Rtem slunce vzňaty, v šeru strání se bíle svítí lavičky, a nad jednou z nich v usmívání se zvedá rys Tvé hlavičky! Jak listy kol – Tvá líc plá krví a rtíky zralou jahodou, a pod sametem hnědé brvy zrak tichou září lahodou... Pruh světla leží v jasném vzduchu jak víno rozlit dokola – leč v upomínek milém ruchu Ty jistě dřímáš dopola, že nevíš ani, kterak s výše na střechu Tvého kloboučku po bílém vláknu spouští tiše se zjev dvou zlatých pavoučků!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

80. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JESEŇ LÁSKY. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Vlaštovička. (Adolf Heyduk)
  3. Na bílé stezce jasná záře plane, ( H. Uden)
  4. KOČIČKY. (Jaroslav Vrchlický)
  5. PODZIMNÍ JITRO. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Podzimní úsměv. (Eliška Krásnohorská)
  7. Hrozny. (Alfons Breska)
  8. Hrozny. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Snění v lese. (Alois Škampa)
  10. DĚTSKÉ SNY. (Jaroslav Vrchlický)