Hrozny.

Jaroslav Vrchlický

Zralé hrozny mezi listy topasem i amethysty usmívavě kynou, slunce chyceno v nich svítí, babí léto svou se chytí na ně pavučinou. Jitro to je operlilo, slunce oheň i jas vlilo v žlutý, modrý hrozen, a ten jásá celý zlacen, Dionys že světu vrácen, jimi znovu zrozen! Trpělivě v listí hávu uzrávají v zářnou šťávu tiše, klidně sládnou; slupkou svítí plná jádra, vinařce když v plná ňádra v sladší hrozny spadnou. A když v zimě v něžné bouři svět se tratí v mlhy kouři, opět svítí z číše, líp než výmluvnými slovy sladké báje pijákovi vypravují tiše o kraji, kde slunce doma, žhoucíma kde dívky rtoma líbají, se smějí; syrinx Panovu v své tíši s Hellady on šťastné slyší celou epopeji!

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

59. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ JITRO. (Jaroslav Vrchlický)
  2. JESEŇ LÁSKY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Idylla. (Alois Škampa)
  4. VRÁTIL SE PODZIM... (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. Hrozny. (Alfons Breska)
  6. Když v poslední hodině odpoledne, ( H. Uden)
  7. Korotev. (Julius Zeyer)
  8. Po dni plném slunečního lesku, ( H. Uden)
  9. Sonet večerní. (Josef Svatopluk Machar)
  10. Dva plné dny se slunce ukrývalo, ( H. Uden)