Idylla.

Alois Škampa

Idylla.
Hle s větví padá samé zlato a habrů vůkol kořeny, kam křídlo jich ven rozepjato, sní cele pod ním vnořeny! Rtem slunce vzňaty, v šeru strání se bíle svítí lavičky, a nad jednou z nich v usmívání se zvedá rys Tvé hlavičky! Jak listy kol – Tvá líc plá krví a rtíky zralou jahodou, a pod sametem hnědé brvy zrak tichou září lahodou... Pruh světla leží v jasném vzduchu jak víno rozlit dokola – leč v upomínek milém ruchu Ty jistě dřímáš dopola, že nevíš ani, kterak s výše na střechu Tvého kloboučku po bílém vláknu spouští tiše se zjev dvou zlatých pavoučků! 22

Kniha Mladý svět (1884)
Autor Alois Škampa