Na bílé stezce jasná záře plane,

H. Uden

Na bílé stezce jasná záře plane, jak zlatá vlečka krátí se a dlouží, do listí spadlého se zvolna hrouží a v hnědých jeho vráskách tiše stane; hned tvoří s listím vzorce pestře tkané jak jemná krajka, po níž žena touží, hned v tenké nitky třepí se a ouží a v husté chvosty divně rozedrané. To vše se třese, neustále mění, jak vítr lehounký rozmarně káže jda svadlým listím v neznatelném chvění, a slunce na sestupu mdlými rety se usmívá a mladistvé jak páže do písku cesty kreslí různé květy.

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

166. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Idylla. (Alois Škampa)
  2. Vlaštovička. (Adolf Heyduk)
  3. Odchod vlašťovek. (Stanislav Kostka Neumann)
  4. OTAKAR MOKRÝ. (Karel Mašek)
  5. Co víc? (Jaroslav Vrchlický)
  6. PODZIMNÍ. (Jaroslav Haasz)
  7. Sonet v říjnu. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Dům klidu bílý v zahradách se kryje, ( H. Uden)
  9. PO PRÁCI. (Jaroslav Haasz)
  10. REZIGNACE (Stanislav Kostka Neumann)