I. Zní hvozdem vlhkým toužná píseň táhlá

František Leubner

Zní hvozdem vlhkým toužná píseň táhlá a zaleklé jí v skalách zvolna mříti... Jdu za ní v myšlénkách – a stesk mě chytí, že zmírá, sotva v duši zvukem sáhla. Mně lehla na hruď za ní lítost náhlá a srdce zatáhla mi mračnou sítí. ...Ach bojím se z těch chmur slz krupobití, jež i dnů všedních stluče lada spráhlá. Jdu sám a divím se... což léto babí i mě již chytá v potrhané třísně, mé květy přešel první mrazík slabý? Jdu sám a marny lhostejnosti vzdory: mně líto štěstí nedopěné písně, k níž táhlým steskem zahučely hory...

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

26. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PROBUZENÍ. (František Kyselý)
  2. VI. Smrtničko, milá kmotřičko, (František Leubner)
  3. Když Tvou ručku měkkých pavučin (Josef Holý)
  4. Parka písní. (Jaroslav Vrchlický)
  5. XXIV. BALLADA PODZIMNÍ NA MOTIV OCÚNU. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Já bledý pěvec, pěvec smutný (Jiřík Luděk Moravský)
  7. Pavouk. (Alfons Breska)
  8. Pavučiny. (Julius Alois Koráb)
  9. Co má bába povídala. (Jaroslav Vrchlický)
  10. SENTIMENTALITA. (Karel Toman)