III. Pláč Ixionův.

Jaroslav Vrchlický

III.
Pláč Ixionův.
V kotouči žhoucích plápolů připoután vírném na kolu se stále v kruhu točím, můj sluch div stačí očím, co vidím jen, co slyším jen, je boj a sten. Na chví-lichvíli jsem-li na hoře, po valném těkám obzoře, zřím hvězdy putující, mlh víry s vlasaticí, zřím v moře věčných změn a v boj a sten. Sotva že dole jsem na chvíli, bojiště zřím a mohyly a města v ohni, kouři zřím v odboj, rozvrat, bouři, 51 a v mužů kletby, v nářek žen, vždy v boj a sten. Tak jde to výš, tak jde to v hloub, puká mi skráň a praští kloub, víc nechci více zříti... Co nazýváte žití ať v sferách nebe, v hloubi mořských pěn, je boj a sten. 52

Kniha Než zmlknu docela... (1895)
Autor Jaroslav Vrchlický