O růže, ohnivé růže!

Jaroslav Vrchlický

Než se ti ptáci dají na cestu, ať pospíší, kdo může, do svého domu uvést nevěstu – ó růže, ohnivé růže! Ty nenecháte jen tak v záhonech přec uvadnout a mříti, těch místo pravé dívčích na ňadrech, když poprv lásku cítí. Tam jejich úkol dýchat a se chvět, být šperkem a být clonou, již neshrne ni rozpustilý ret svou znaven poutí vonnou. Tam jejich úkol vypít studu nach, když srdce k srdci lne úže, pak umřít nejsladších těch na márách – Ó růže, ohnivé růže!

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

14. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Portrait Minky. (Julius Alois Koráb)
  2. DVOJÍ PŘÁNÍ. (Anonym řecké anthologie.) (Jaroslav Vrchlický)
  3. XII. Hod Bacchův. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Růže. (Alois Škampa)
  5. Samota. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Jakubu Seifertovi po prvním představení veselohry „Noc na Karlštejně“. (Jaroslav Vrchlický)
  7. VÝSTAVA RŮŽÍ. (František Kvapil)
  8. PÍSEŇ. (Otakar Auředníček)
  9. Ó milujme! (Jaroslav Vrchlický)
  10. Láska v jeseni. (Jaroslav Vrchlický)