Ó temná propasti kam život náš(J5m)
se vrhá jako spádný katarakt(J5m)
snů žalů klamů srázným úskalím(J5m)
až rozstřiknutý o dno věčnosti(J5m)
v nic rozplyne jak rosa na květu(J5m)
tak nikdy jícen tvůj mne nevábil(J5m)
Teď vidím tebe z chmurných hlubin tvých(J5m)
báj divná zvoní v sluch můj zlekaný(J5m)
báj podivná však hodna poslechu(J5m)
Kdys v časech dávných v kraji neznámém(J5m)
jel chudý kejklíř cestou neschůdnou(J5m)
zabloudiv s dráhy v lesích hlubokých(J5m)
Nad horami se bouře mračila(J5m)
a její herold vichr křídlatý(J5m)
ukláněl před ní stromů vrcholky(J5m)
s nichž ptačí hnízda letem shazoval(J5m)
I první těžké deštné krůpěje(J5m)
prach smočily u cesty skupený(J5m)
i hrom zahučel kdesi z daleka(J5m)
jak na zavřenou bránu přírody(J5m)
by anděl bouře mocně zabušil(J5m)
svůj příchod slavě teskným hřímáním(J5m)
A jak potřásal v hněvu kadeří(J5m)
spad s jeho skrání mnohý zlatý vlas(J5m)
a bleskem v mraku mih se zarudlým(J5m)
Nadarmo kejklíř koně poháněl(J5m)
v běh rychlejší již ručejemi déšť(J5m)
prolomil tmavé nebe sklepení(J5m)
a hrubou plachtu smočil na voze(J5m)
Ve roklích vázlo kolo zlomené(J5m)
a kůň nemohl z místa zemdlený(J5m)
a v hromů řev a větrů kvílení(J5m)
a v stromů šum a v klení kejklíře(J5m)
se mísil jeden hlas však tesknější(J5m)
kvil člověka jenž vydán náhodě(J5m)
jest hříčkou živlů věčných soků svých(J5m)
Pod promočenou plachtou na voze(J5m)
se tulí bledá žena v bolestech(J5m)
v šat lačná bída nadělala děr(J5m)
však ani jednou z něho nevyšla(J5m)
leč bledý hlad a černé zoufalství(J5m)
se jimi draly s vzdechů provodem(J5m)
Tak ležela na truhle s loutkami(J5m)
pol v šaty halíc těla nahotu(J5m)
pol v pestré cetky hávů kejklířských(J5m)
jich šprýmovná směs s ženy bolestmi(J5m)
na ďábelský se výsměch pojila(J5m)
Tak ležela tu v křečích zoufalých(J5m)
ji vozu náraz každý nejmenší(J5m)
ve propast vrhal nekonečných muk(J5m)
a v soptění svém neustala bouř(J5m)
Aj skála tady v lesním ústupu(J5m)
v sluj vyhloubena stojí před nimi(J5m)
Hle nad ní v střechu duby obrovské(J5m)
bratrské rámě vlídně rozpjaly(J5m)
a pod nimi na listí sežloutlém(J5m)
se mokré ptáče s chvěním tulilo(J5m)
Sem zaměřil též kejklíř s vozíkem(J5m)
odvázal koně vozík přistavil(J5m)
blíž k druhé straně jak zeď ochrannou(J5m)
Pak do lesa šel mechu nahrabal(J5m)
jím vystlal ženě lože chudičké(J5m)
pod hlavu dal jí vlastní šaty své(J5m)
v mech suchý vložil nohy stydnoucí(J5m)
a jak se matka sklání nad děckem(J5m)
jí vlastním dechem ruce zahříval(J5m)
A když ustala v štkání bolestném(J5m)
a v jemnou chtěla klesnout dřímotu(J5m)
skráň pohladil jí čelo políbil(J5m)
a v zadumání žalném hlubokém(J5m)
za vozem used na klest skupený(J5m)
v dlaň hlavu složil a rtem nedbale(J5m)
kouř vypouštěl z své dýmky poslední(J5m)
Bouř pomalu za hory zahnala(J5m)
svých bleskných ořů divé spřežení(J5m)
hrom usnul někde v sluji skaliska(J5m)
a chvílemi jen z těžké dřímoty(J5m)
se probuzoval temným ohlasem(J5m)
Déšť na lupení padal pomalu(J5m)
a tiše šuměl báje truchlivé(J5m)
až dozvuk jich se vloudil do srdce(J5m)
a z něho slzou v oku překypěl(J5m)
Co asi myslil muž tam pod skalou(J5m)
zda na život svůj bídný nestálý(J5m)
zda na osud jenž svoje závaží(J5m)
po slepu pouští z ruky všemocné(J5m)
zda na věčnost jež v náruč studenou(J5m)
kdys pojme krále jako kejklíře(J5m)
To nemyslil On čekal dědice(J5m)
svých útrap žalných tušil v bouři té(J5m)
že dítětem jej žena obdaří(J5m)
a čekal jen až první jeho pláč(J5m)
jej zbudí z dum ku slastem otcovským(J5m)
Leč ve života neveselý hod(J5m)
proč přilákal to dítě nevinné(J5m)
to poupě nebes duši andělskou(J5m)
Čím uvítá je v kolo života(J5m)
Jak nahradí mu bezvědomí slast(J5m)
Jen stará bída žití tulácké(J5m)
a suchá kůrka s ledným zhrdáním(J5m)
na šatu cetka slza na brvách(J5m)
Ó drahé dítě v žití pestrý vír(J5m)
to uvítá tě to hle osud tvůj(J5m)
Tak přemítal muž v těžkém dumání(J5m)
i deště šum se ztajil v haluzích(J5m)
a mraků závoj místy potrhán(J5m)
zas nebes azur oku objevil(J5m)
Tu zdá se muži jakby lehký pláč(J5m)
jej volal k vozu ticho ale zas(J5m)
jej konejšilo v nové myšlenky(J5m)
Teď zřetelnějším zdál se ten pláč být(J5m)
leč zase ztich než krokem nejistým(J5m)
se k vozíku muž loudil váhavě(J5m)
a v nejistotě ruka chvěla se(J5m)
než plachty okraj zvedla do výše(J5m)
Jak zvedla ji tu měsíc vyblesknul(J5m)
jak lampy kmit nad ložem svatebním(J5m)
nad ložem smrti zde Co viděl muž(J5m)
U prsou ženy dítko leželo(J5m)
jak bledé poupě jitrem zrosené(J5m)
a žena v spánku mírném blaženém(J5m)
ku srdci tiskla v slasti mateří(J5m)
plod smutné lásky v slzách zrozený(J5m)
Leč bledost dítka muže pomátla(J5m)
jen jeden pohled jeden blíž a blíž(J5m)
ty chladné rtíky oko ve sloupu(J5m)
Zde s narozením smrt se objala(J5m)
A mlčky hleděl kejklíř k nebesům(J5m)
na ruce bledé v křeči sepjaté(J5m)
s vyhaslých očí slza kanula(J5m)
jak vzácná perla s boží koruny(J5m)
by vypadla v jedné slze té(J5m)
co žalů těžkých bylo ukryto(J5m)
co nadějí a snů tak sklamaných(J5m)
A přece kejklíř bohu děkoval(J5m)
že duši dítka cestou do těla(J5m)
zpět obrátil ve blahý eden svůj(J5m)
A dlouho stál zde tichý bez hnutí(J5m)
Jen měsíc hleděl z mraků ztrhaných(J5m)
jen kapky deštné plály na listech(J5m)
ve svitu jeho září kouzelnou(J5m)
Ó kdyby v této chvíli tajemné(J5m)
lít kolem anděl lidských osudů(J5m)
zde mohl by se více přiučit(J5m)
než v posouvání těles nebeských(J5m)
ve orloji jenž sluje vesmírem(J5m)
Touž chvíli dále lítla píseň má(J5m)
až v hlavním městě stavila svůj let(J5m)
Noc rozpjala svou peruť hvězdnatou(J5m)
na chrámy mosty věže paláce(J5m)
a královský hrad v páru zahalen(J5m)
čněl v šero noci šumnou nad řeku(J5m)
jak fantom černý plaše v ulicích(J5m)
v nichž sporé lampy kmitem nejistým(J5m)
svou chvějnou září chodník jasnily(J5m)
se neurčité stíny míhaly(J5m)
Vše utichlo i v zámku královském(J5m)
pomalu zhasly zlaté svítilny(J5m)
jen v koridorech dlouhých ztemnělých(J5m)
se bdělých stráží kročej rozlíhal(J5m)
Vše usnulo jen na svém loži král(J5m)
se v pochybnostech zmítal děsivých(J5m)
až s lože skočil půlnoc odbila(J5m)
Vzal svícen zlatý v dlaň se chvějící(J5m)
a v mlčelivý brokát čalounů(J5m)
krok plaché nohy bořil ztlumený(J5m)
Po stěnách pestrých dlouhá zrcadla(J5m)
jej vlastní tváří v chůzi děsila(J5m)
Tu hedbávnou král zdvihl oponu(J5m)
a rukou ztajil lampy ostrý svit(J5m)
a okem tužby těžce zkrocené(J5m)
se díval v ženy svojí ložnici(J5m)
Čarovný pohled v měkkých kobercích(J5m)
na polštářích z bílého atlasu(J5m)
jak lilje bledá spala královna(J5m)
těžkým se vzdechem ňadra vlnila(J5m)
v něž černých vlasů příval bohatý(J5m)
se kroužil jako křídlo havraní(J5m)
nad bílým sněhem v hravém přeletu(J5m)
Král pozoroval ňader vlnění(J5m)
i záchvěv rtů pak spustil oponu(J5m)
a k loži svému tich se navrátil(J5m)
Zde položil v dlaň hlavu zemdlenou(J5m)
a dlouho seděl v tichu hrobovém(J5m)
Pak vyšel v předsíň v které komorník(J5m)
jak bdělý strážce jeho myšlenek(J5m)
stál připravený ke všem rozkazům(J5m)
Král šeptal v ucho jeho vůli svou(J5m)
a v krátké chvíli s hlavou skloněnou(J5m)
v komnatu krále vstoupil astrolog(J5m)
Můj příteli tak oslovil jej král(J5m)
ve službě vědy vlas tvůj zšedivěl(J5m)
dnes naposledy žádám službu tvou(J5m)
a odměním ji darem královským(J5m)
jen pravdu pověz pravdu jedinou(J5m)
Dnes ejhle kniha nebes zlacená(J5m)
svůj otevírá smrtelníkům klín(J5m)
Ó vylož run těch hlubné tajemství(J5m)
jímž předurčen jest osud člověka(J5m)
Rci pravdu čím to dítě toužené(J5m)
ten dědic vlády nebi urvaný(J5m)
mé choti pláčem země modlitbou(J5m)
své zemi bude v letech budoucích(J5m)
Snad v chvíli této juž se narodil(J5m)
a chvíle ta snad rozsoudila juž(J5m)
nad blahem věků štěstím národů(J5m)
I ponořil hned šedý učenec(J5m)
ve knihu nebes pohled bádavý(J5m)
však přísná brva více stáhla se(J5m)
a chmurné oko plálo děsněji(J5m)
a tenký ret jal tak se hovořit(J5m)
Dnes vládne Mars můj pane královský(J5m)
a těžce tebe raní věštby hlas(J5m)
to dítě jež se nyní zrodit má(J5m)
ó mírni žal svůj i své leknutí(J5m)
tvé zemi bude pekla odkazem(J5m)
V svých choutkách Nero divoch zběsilý(J5m)
sám strhá hráze všechněch zákonů(J5m)
a v hrubém kalu chlipných orgií(J5m)
nad Tiberia bude vynikat(J5m)
Sám vznítí dlouhou válku domácí(J5m)
kde válčit bude proti otci syn(J5m)
kde uvolněné smečky furií(J5m)
říš v pohřebiště rázem promění(J5m)
kde krví blankyt hustě zatopen(J5m)
se zaskví letem zářných vlasatic(J5m)
jež věští hlad i moru žhavý dech(J5m)
Co vystavěl tys pílí obrovskou(J5m)
on drzou rukou v rumy rozmetá(J5m)
až mukou vztekem odkojený lid(J5m)
jej k popravišti tomu zavleče(J5m)
kde tisícům sám dřív ustrojil hrob(J5m)
Kmet domluvil a vyšel z komnaty(J5m)
král ale dlouho letěl k nebesům(J5m)
co asi myslil nikdo nepoví(J5m)
zda klnul sobě nebo osudu(J5m)
má píseň neví avšak v chvíli té(J5m)
z ložnice královny sem dolít vzdech(J5m)
provázen stonem trapných bolestí(J5m)
a nežli král se vzchopil od okna(J5m)
juž vesel jemu hlásal komorník(J5m)
že zdráv se zrodil dědic toužený(J5m)
A za chvíli u lože ženy král(J5m)
v náručí držel dítě osudné(J5m)
a z hradeb zámku děla hřímala(J5m)
a zvony se všech věží hučely(J5m)
až vzduch se chvěl tím sterým ohlasem(J5m)
Leč králi s oka slza kanula(J5m)
tak hořká palná jak ta předtucha(J5m)
jež svírala ho kruhem železným(J5m)
Ta slza byla trpkou výčitkou(J5m)
však tekla darmo anděl osudů(J5m)
kdes novým světům dráhy určoval(J5m)
co jemu žal a bída národů(J5m)
Co dál se stalo nelze povědít(J5m)
jen zachovalo staré podání(J5m)
že ryzou pravdu věštil astrolog(J5m)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
13 |
| Celkem veršů: |
257 |
| Jamb: |
257
(100 %)
|