Pan a Psyche.

Jaroslav Vrchlický

Pan a Psyche.
Kdys Amor byl jí vším; však během času přec poznala, jak jedinou on strunu přes život napjal, jehož ve korunu že chybí mnohý šperk jí vzácných jasů. I naslouchala v tajný ševel klasů, řek tichý zřela běh, skal němou runu, na hvězdy zářné, mlčenlivou lunu a ze všad sta jí sdílných znělo hlasů. Zde život rovněž! jilm se pyšnil starý, kol něhož břečtan ovíjel se vzhůru, zde život! znělo na vlnách i v háji. Sta zjevů hrálo v řasách jitřní páry: To starý, bradatý Pan skrze chmuru k ní zřel a smál se hraje na šalmaji. 12

Kniha Nové sonety samotáře (1891)
Autor Jaroslav Vrchlický