Rhodope.

Jaroslav Vrchlický

Rhodope.
Proč poslední šat odložit dnes váhá? Juž ložnice se otevřely dveře a jak jen mohla poznat v pološeře, choť přistoupil k ní a juž po ní sahá. Dnes děsem jí, co bylo mořem blaha, ne choť, to fantom k loži se dnes béře, i zachvěje se v divé nedůvěře, jak v lázni plamenů juž stojí nahá. A cítí šerem jakés cizí oko, že lačně hltá její všecky vnady, a to ji pálí, hlodá přehluboko. Z těch plamenů až v očích se jí stmělo. Král, který okoušel dnes plod své zrady, v svou náruč netisk’ ji – jen její tělo. 14