Kolos na Rhodu.

Jaroslav Vrchlický

Kolos na Rhodu.
Když bájný kolos, Rhodu na předhoří jenž svítil lodím k břehům cizích světů do moře vrhaje tříšť žhavých květů a v zápas vcházeje i s Foiba oři, Sese začal chvět a kácet, v těžkém hoři tvář zakryl každý, orel ustal v letu a slavík v písni, číše sjely s retů; tu zdálo se, že Olymp sám se boří. Tu jak by sám veliký otec světla chtěl zhasnout symbol zářné moci svojí a tepla, něhy, vlídnosti a jasu; Zem v pouti své jak v stálý mrak by slétla, s tmou začlo býti lidstvo v stálém boji, s tmou, v které pravda začla škrtit krásu. 15