Minotaur.

Jaroslav Vrchlický

Minotaur. – M. PIRNEROVI. –
Po schodišti areny kruhovitém tlum nahých dívek chví se divým strachem, ta útlá studu zardívá se nachem, ta starší zhrdání jen má svým štítem. On zatím v koutě hustým stínem krytém si prohlíží je, laně v tlumu plachém, a hledá, kterou dříve vléci prachem, na které ztišit vášeň v skoku hbitém. A cítí, netvor, v hrudi krásy plání, je líto mu jichjich, a přec jedním rázem rád všecky zdeptal by svým rohem býčím. I zařve slunci vstříc a v tomto řvaní zní zřetelně: Ó jak jsem bídným plazem, neb v tom, co krásu chci, juž v tom ji ničím! 17

Kniha Nové sonety samotáře (1891)
Autor Jaroslav Vrchlický