Dvojí peklo.

Jaroslav Vrchlický

Dvojí peklo.
Tvá duše přísná, spravedlivá, čistáčistá, by nyní měla sklenout peklo nové, tu jistě zem, ba ni hvězd zástupové by neměly pro lotry vše dost místa. Teď kráse ve tvář poliček dát chystá se každý hlupec, ctnost všem bájí slove, lhou soudců zákony, lhou věštců snové pod maskou vlasti i pod maskou Krista. Leč peklem tím, to, Mistře, mohu říci, teď kdybys kráčel, v Tvojí duši velké bol nevzplál by, ni soucit na Tvé líci. Ty s povržením zřel bys v toto mělké a malé lidstvo, jak bič šlehající by zněl jen smích Tvůj a hněv trestající. 31

Kniha Nové sonety samotáře (1891)
Autor Jaroslav Vrchlický