Plané růže.

Jaroslav Vrchlický

Plané růže.
Kol příkré tesy; v jejich středu holém se rozskočilo srdce staré skály a v proutí šípků rudé růže vzplály a nad propastí usedly si kolem. To rudých motýlů roj svítí z dáli, hned řekl bys, nad trávy tenkým stvolem, když znavivše je dlouhou honbou polem je k oddechu sem divé větry svály. Či vskutku země staré srdce puklo a jeho krev se v těchto květech pění, v skal přísné rysy kouzlíc něhu jara? Co bolů se as v hrudi země shluklo? Či odleskem ty růže ve kamení jsou požáru, jenž od věků tam hárá? 45

Kniha Nové sonety samotáře (1891)
Autor Jaroslav Vrchlický