Skřivan a píseň.

Jaroslav Vrchlický

Skřivan a píseň.
Ó ptáku, hroudy okřídlený duchu, dne první záblesk piješ z plné číše; jak velký zvon se blankyt sklání s výše, ty srdce v něm jsi! K zdivenému sluchu Tvůj zpěv perlami stéká v čistém vzduchu a ztichneš-li, tu zlatá klasná říše se otevře, tam vpadneš a jen tiše se zvlní za tebou ve sladkém ruchu! Ó sloko, ňader okřídlený ptáku, ty srdce zvonu, jenž se stále třese, neb osud v železné jej svírá pěsti, Ty ulétneš-li, zmizíš-li přec zraku, čí hruď jak skřivanu ti otevře se a za tebou se zvlní tuchou štěstí? 49

Kniha Nové sonety samotáře (1891)
Autor Jaroslav Vrchlický