Proč?

Jaroslav Vrchlický

Proč?
Když poslední se chodec z ulic tratí a vzduchem víří drobné hvězdy sněhu, tu okna domů v prudším rdí se žehu od záře stromků, jež v nich vidíš pláti. A kdybys v středu ulice moh’ státi a počítati štěstí, radost, něhuněhu, tu řek’ bys: Blaha moře beze břehů je celý svět, proč naříkat a lkáti? A nechápal bys ani, jak to možná, že tento čistý, dětských slastí eden, kde každá mysl šťastná je a zbožná, Pročproč toto blaho, člověkem být pouze, si lidstvo nechá na den roku jeden, co v ostatních vře starost, boj a nouze! [53]