Mater dolorosa.

Jaroslav Vrchlický

Mater dolorosa. (Titian.)
Jen lidskou bolest čtu v tvém obličeji. Co tobě po tom, božství tvého syna že jako slunce v krvi uhasíná, že klnou mu a lotři se mu smějí? Čím tobě jeho sny, jež v prázdno spějí? Tvá slza teče, ruka tvá se spíná, čím tobě bůh, jenž zlomen v něm jest, třtina? Pro syna jen se matky slzy lejí. A byť byl třeba jak ten lotr podlý, jenž vedle něho klna zmírá v křeči, byl přec tvůj syn a zaň tvůj ret se modlí. Byl tělo tvého těla, syn tvůj sladký. Tím ostatním bol tvůj být nemůž větší, bol Nioby, jejž pouze chápou matky. [61]

Kniha Nové sonety samotáře (1891)
Autor Jaroslav Vrchlický