Scena pastýřská.

Jaroslav Vrchlický

Scena pastýřská. (Bougereau.)
Muž na kolenech drží malé dítě a na píšťalu dvojí hrát je učí, to líčka dme, tak zkouška ta je mučí, však vidíš přec, že pochopuje hbitě. Za nimi matka, v tváři smích jí pučí, tu idyllu v svých zraků chytá sítě, tak ráda by je stiskla do náručí! U nohou pána pes bdí ostražitě. Klid leží na všem jak to nebe řeckéřecké, tak hluboký, tak sladký a tak měkký, jak pohled ženy, jak ty vlásky dětské. A cítíšcítíš, z obrazu jak tráva voní, jak chladný vánek až sem duje z řeky i vosy slyšíš, jak se v stromech honí. 65