Antické jaro.

Jaroslav Vrchlický

Antické jaro. (Boecklin.)
Jo, Evoe! Jest velké jaro tady! Květ prší deštěm s mandloňových stromů a zlatý směje se z ryh skalných lomů jak vína kapky z fauna zdrané brady. Jo, Evoe! Pojď, půjdem do zahrady! A budem zpívat! Komu? – Pranikomu! Jak hrdliček smích v rachot jarních hromů náš vpadne zpěv do nářku Oready, Ježjež kvílí kdesi žalně po Adónu a neví, že juž vstal se sluncem v očích, že trhá vítěz černých mračen clonu! Jo, Evoe! Teď nemá lýra tónů, co květů máme oba ve vrkočích... Ó zpívej, výskej, v moři blaha tonu! 69