Letní večer.

Jaroslav Vrchlický

Letní večer. (J. v. Beers.)
Ve chmurné části parku, ve ústraní, kde splývá v zeď tma olší, jilmů, buků; u pusté stezky lávka v snětí shluku, Faun bezhlavý tam dumá s flétnou v dlani. Sem dovézt dá se, večer když se sklání, a sama, v listů pršce, v ptačím zvuku naslouchá k srdci tisknouc malou ruku, jak padá život v propasť vzpomínání. Konečně sami! – Pouze faun ten kazil svým šklebem klid jich, stínů na peřejích se nesla noc, faun plál jak fantom bílý. Tu, nikdo aby nezřel v štěstí jejich, on faunu šklebící se hlavu srazil, bez svědků aby sami šťastní byli! 73