Láska.

Jaroslav Vrchlický

Láska.
To láska byla, šla jak poutník bludný a krosnu velkou měla na svých zádech a hvízdala si po stráních a sadech a v duši vnikal její nápěv svůdný. A každý tón jak doušek z chladné studny a každý sladký měl a rosný nádech a tak to v zpěvných znělo vodopádech smích, štěstí, rozkoš v lidský život nudný. Já rovněž zlákán byl tou písní, blíže jsem přistoupil a zřel pln nepokoje na ptáčky skrz ty pozlacené mříže, Aa jak jsem hleděl, srdce tam jsem viděl na místě ptáků a v jich středu svoje, a nevím sám, proč chvěl jsem se a styděl. 80

Kniha Nové sonety samotáře (1891)
Autor Jaroslav Vrchlický