Krůpěj.

Jaroslav Vrchlický

Když padne krůpěj na kov rudě žhavý, jen zasyčí to ve zoufalém stonu a zahalena v bílé páry clonu se krůpěj mihne jen a rázem staví. Když padne krůpěj v pažit svadlé trávy, jež mře a žloutne v klasů smutném sklonu, je požehnáním celém na záhonu: jí líbá zemi úsměv Vesny smavý. Ó slzy, perly hodny stkáti duhu kol hlavy boha! žel, váš proud se rojí na kov, jímž sálá lidská zlost a pýcha! Ó písně, krůpěje vy rajských luhů, zda líp se děje vám? A proč jen zdroji v nic řinete se z očí, ňader z ticha?

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

303. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  2. XLVIII. Nebe tmí se ze všech stran, (Jaroslav Vrchlický)
  3. JEPTIŠKA. (František Kyselý)
  4. Matutina. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Z rána. (Jan Červenka)
  6. LÁSKA TIZIANOVA. (Jaroslav Vrchlický)
  7. V JESKYNÍCH ŠKOClJANSKÝCH. (Antonín Klášterský)
  8. DĚVČE Z OBCHODU (Rudolf Illový)
  9. Původ perly. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Přání. (Jaroslav Vrchlický)