Sylvestrový večer mrzutého.

Jaroslav Vrchlický

Sylvestrový večer mrzutého.
Rok prchá za rokem a skoro nudné,nudné juž bude střídání to jara s zimou, i s vedrem leta, podjeseně s rýmou, ty jízdy v říše snů a bájí bludné. Číš vysýchá, rty žen jsou málo svůdné, jež miloval jsi, v chladném hrobě dřímou, jsi bit, když pravdu povíš s tváří přímou, a cesty slávy jsou tak málo schůdné. Co ještě zbývá! – Dna a resignace! Co lepší z toho v poslední je chvíli? Jak veteš na tě zří tvá celá práce. A bože, přec jsme milovali, žili! ráj chtěli urvat s dívčích ňader sladce... Hu, kterak venku mrazný vichr šílí! 94

Kniha Nové sonety samotáře (1891)
Autor Jaroslav Vrchlický