Dru. Jaromíru Košutovi

Jaroslav Vrchlický

Dru. Jaromíru Košutovi svému spolupřekladateli písní Hâfizových.
Jak náhle podťatý strom k zemi kles’, a papoušek přec rajský v něm se skrýval a vonné květy vítr s něho schvíval a všecky vůně Širasu nám snes’. Já zabloudilý v poesie les se s úctou zbožnou k tomu stromu díval, co znělo tam, jsem českou písní zpíval, báj lásky, rozkoš révy, žití ples. On zvedl záhy tuto oponu, o které jeho Hâfiz stále pěje, v ráj Suleiky a Jusufa juž spěchal. Sám nyní květ na ráje záhonu zří s Firdusim v ty velké světů děje a nás v severních mlhách tady nechal. 116

Kniha Nové sonety samotáře (1891)
Autor Jaroslav Vrchlický