Kameje.

Jaroslav Vrchlický

Kameje.
Tvůj zářný profil v tvrdý onyx vryji, jen stačí-li být folií tvým vděkům, tam bude charým vzdorovati věkům, jež uštknou každou slávu lačnou zmijí. V dno fióly, kde voňavky se kryjí, tak drahé milenkám i lásky rekům, či jedy, k těmto lidské bídy lékům jej vdeptám s tvojí krásy poesií. Až jednou milenec, jenž všecko ztratil, ku jedu sáhne, chtěje život žalný v dno Charonova člunu vrhnout s láním: Jed lokaje, jak fiólu v dlaň schvátil, tvůj profil uzří zářný, triumfálný a umírati bude s usmíváním. [127]