Živlové.

Jaroslav Vrchlický

Živlové.
Vždy proti živlům člověk bude malý, ať v myšlénce se orlem k hvězdám vznese, ať stihne je! vždy děs ho schvátí v lese, když neproniklý noci stín vše halí. Ať vlny, oři zpěnění, se valí mu v chaty vrata, jež se větrem třese, ať oheň, rudý kohout, zpívá v plese na střeše mu, žár křídly sije v dáli; Aťať země, které zvyk jak pevné matce, se zachvěje a pohřbí rázem v krátce, co vykonala celých věků práce: Je člověk malý, rouhavá ať slova ve vzteku chrlí, ať se zkrušen schová: jen v tom je velký, že vždy začne znova. 157

Kniha Nové sonety samotáře (1891)
Autor Jaroslav Vrchlický