List vavřínu.

Jaroslav Vrchlický

List vavřínu. – Aug. E. Mužíkovi. –
Tvůj verš jak vždycky hluboký a ryzí mi připomněl zas ony krásné časy, kdy mladá duše za vidinou krásy se vzpjala jako svlačec plna mízy. To minulo juž. Nyní život sklízí po hojné setbě pouze řídké klasy, leb má jen trn a laur nemají vlasy, jak Goethe děl – mně potlesk davu cizí. Však tento osud všech mne nezarmoutí. Já dal, co měl, a neměřím, co zpátky mi sláva dala tou trnitou poutí. Jen jedno toužím: Jak mně,mně v konec boje by dítěte a ženy pocel sladký na místo lauru zastřel čelo Tvoje. 159

Kniha Nové sonety samotáře (1891)
Autor Jaroslav Vrchlický