MRTVÉ ŠTĚSTÍ.

Jaroslav Vrchlický

MRTVÉ ŠTĚSTÍ.
Mrtvé štěstí v srdci leží jako mrtvý v hrobě, dnové jdou a léta běží... tiše leží, ať je vítr, ať se sněží, nepromluví k tobě. A přec ustavičně k němu myšlénka se vrací, pouze k němu! K stromu bleskem sžehnutému, nechť odříkáš zvolna všemu, lítají tak ptáci. Může strom snad vzkřísit vesna. Co jest jemu lékem? Mrtvé. Kdo je zbudí ze sna? 49 Žádná Vesna! Ptáci, výčitek druž děsná, štkají s žalným skřekem. Mrtvé štěstí v srdci leží jako mrtvý v hrobě, přes ty hroby větry běží... tiše leží, neseš, ať jas, ať se sněží, mrtvolu vždy v sobě. 50

Kniha Okna v bouři (1894)
Autor Jaroslav Vrchlický