VŮNĚ V SRDCI.

Jaroslav Vrchlický

VŮNĚ V SRDCI.
Mně zbylo z doby štěstí v srdci trochu vůně, a dokud poslední se atom její nevytratí, já žiju, nechť si třeba píseň časem stůně. Tak jeden zpozděný květ v jeseň na souvrati o jaru vypráví i léta o nádheře, nechť celý sžatý lán spí v říjnových mlh šeře. Tak slední růžný svit ledovce nachem zlatí, co dole v temnou noc splývají stromy, keře, a chodci zpozděnému co páry cestu halí, že nerozezná sráz a dřímající vedle tůně. Mně zbylo z doby štěstí v srdci trochu vůně. 53

Kniha Okna v bouři (1894)
Autor Jaroslav Vrchlický