ČÍM DÁLE DO LET...
Čím dále do let, tím více hořknou dny
jak v číši pelyněk, když jde to ke dnu
a hořkost z života v tvé stoupá sny,
vše v mlze tratí se a neprůhlednu.
Je udýchána Naděj belhavá,
mdlá stálým během zůstává juž vzadu,
jen Povinnost bdí u cest šilhavá
o Nutnosti hůl opírajíc bradu.
A Touhy krákají jak havrani,
hoď rychle jim cár srdce, pokud jde to!
Žal nehne tebou, škleb tě neraní,
a nudně za zimou jde nové léto.
Vše při starém. Vše bídné včera, dnes,
ty loutka žiješ v jiných loutek davu,
113
čím druhdy vzletěls, tím jsi nyní kles...
Sleť v bezdno tiše v jiných kapek splavu.
Vždyť všickni zde, již na rtech hněv neb smích,
kol nadšením a frasemi se spíjí,
jsou stejně bědní, v poutech jak ty zlých,
jen líp než ty svou hrají komedii.
114