DNOVÉ.

Jaroslav Vrchlický

Jsou dny jak zrnka pepře hnědá, jež dítě pouští prstíky, však sotva jedno k ústům zvedá, hned nářek z toho veliký. Ó nech je, ať jen ledabylo v tmu skanou, z které vstaly, zpět, a s nimi vše, co draho, milo, stisk ruky, úsměv, sladký hled. Jen k jejich nechtěj vnikat jádru, tam nevýslovná hořkost spí, a poslez krev, již máš v svém ňadru, bůhví jak na tvé ruce lpí. A hořkost pálí a krev pálí, a vesmír hrob je veliký – dny, život, – pusť je hezky z dáli jak dítě pepř skrz prstíky.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

870. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. To není lásky vylhaný vzdech. (Adolf Heyduk)
  2. Trut. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Neznámému dítěti. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Pod portret Lenbachův. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Po přečtení knihy „Na prahu ráje“. (Jaroslav Vrchlický)
  6. ČERVÁNKY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Velikému smíšku. (Alois Škampa)
  8. DEN – ŽITÍ. (Vladimír Frída)
  9. Jaks byla dojata, (Jaroslav Vrchlický)
  10. Dante. (Jaroslav Vrchlický)